Hoy con (epizodní postavy)…

• Prakriti Maduro como Nicol

###
Maxmiliano vypadal, že každou chvíli Patricii políbí, ta ho ale dřív odstrčila a Max zavrávoral o kousek dál od ní a vypadal překvapeně.
„Kámo, to ale vůbec není můj problém!“ Řekla Paty vážně a kroutila hlavou a chtěla odejít.
Max se před ní postavil. „Není? Já bych řekl, že trochu jo…“ Zamyslel se Max.
„Můžeš uhnout?“ Zamračila se na něj.
„Eeee. Ne.“ Zakroutil hlavou a nechtěl ji pustit, Paty se snažila přes něj dostat, ale tak aby se ho při tom nemusela vůbec dotknout. Max ji to ale nedovolil, nakonec se k ní sehnul, hodil si ji přes rameno a odnesl pryč. Paty se bránila, ale marně.
„Ty idiote, hned mě pusť!“

Valerie seděla u stolu se dvěma muži a ty ji oba kupovali drinky, Val moc nebyla zvyklá pít a bylo to na ni docela poznat. Oba muži se s ní vesele bavili a jí se líbilo, být také chvíli středem pozornosti.

Max odnesl Paty do své kanceláře, i když se celou dobu bránila a nadávala mu. Nakonec ji postavil na nohy a ona mu dala facku.
„Ty jsi vážně kretén!“ Podívala se na něj zlostně.
„A ty jsi…“ Začal Max a také se přitom mračil. „Tak strašně sexy…“ Dodal nakonec.
„Bože, na tohle nemám čas.“ Protočila Paty očima a chtěla znovu odejít, Max ale šel rychle před ní a zamknul dveře.
„Chci si s tebou promluvit! No… a když to nejde po dobrém, tak teda po zlém.“
„Ale já si s tebou promluvit nechci! Co na tom nechápeš!?“ Rozhodila Paty rukama.
„A co ty nechápeš na tom, že se mi prostě líbíš?“ Max šel k ní a ona před ním opět couvla.
„Ty jsi nějaký stalker nebo co? Jak je možný že na tebe v jednom kuse někde narážím!?“ Zlobila se Paty.
„Nejsem stalker, ale nějak si mi postě stála za tu námahu, abych tě mohl zase vidět, a ty nejsi ani trochu ráda…“ Řekl Max trochu smutně a znovu šel k ní o kousek blíž.
„Ne to tedy nejsem!“ Paty byla naštvaná. „Už pochop, že jsi pro mě byl jen takový úlet, jednorázovka! A už jsem doufala, že tě nikdy neuvidím!“ Křičela na něj a Max ji znovu chytil.
„Takže se ti to tehdy nelíbilo?“ Díval se na ni chtivě.
„Ne!“ Zalhala Paty a Max ji začal vášnivě líbat. Paty se bránila, jen tak tak to ukončil než by si od ní vysloužil kousanec.
„Já ale vím, že jo… A mě taky a moc…“ Tiskl se k ní a Paty začínala být docela nervózní, i když se jí to běžně nestávalo. „Nelíbilo se mi, že jsi mi pak tak utekla…“ Díval se na ni a chtěl ji znovu políbit.
„Zkus mě znovu políbit a už opravdu začnu křičet!“ Varovala ho.
„Tak proti sexu jsi nebyla, ale když jde o polibky, tak to se ti už nelíbí, hmmm…“ Zamyslel se Max nahlas.
„Nemám ráda tyhle hloupé pusy jen tak!“ Vyštěkla po něm.
„Hloupé pusy jen tak?“ Zopakoval Max překvapeně.
„Ano a ty sis jich dovolil už víc než dost!“
„Tolik jich ještě nebylo…“ Řekl Max toužebně. „Víš, že se celá chvěješ?“ Poznamenal.
„To protože mě už sereš!“ Začala se znovu bránit, ale Max ji pevně držel a začal se smát.
„No nemyslím si, že je to tím…“ A zadíval se jí do očí. „Myslím, že mě taky chceš a jen se to bojíš přiznat.“
„No tos uhádl!“ Vykulila Paty oči. „Já s nikým nespím dvakrát!“
„Ne?“ Byl Max docela překvapený. „To je tím, že máš strach, že bys začala cítit něco víc.“
„To mi děláš nějakou analýzu osobnosti nebo co!?“
„Neee…“ zakroutil Max hlavou a tvářil se nevinně. „To je pravda. Bojíš se, že by ses do mě mohla zamilovat.“ Řekl vážně a Paty se už opravdu začala smát.
„Do tebe? Ty jsi k smíchu!“
„Tak když nemám pravdu, tak se se mnou znovu pomiluj…“ Pronesl Max chtivě a díval se jí do očí. „Když to pro tebe teda vůbec nic neznamená!“
„Já spím jen s tím, s kým chci a to ty nejsi!“ Řekla mu a také se mu při tom dívala do očí. Samotnou ji to ale nenechávalo úplně chladnou.
Max ji znovu políbil a nakonec ji pustil. „Mám prostě pravdu, bojíš se, že na mě nebudeš moct zapomenout, jakmile se mezi námi znovu něco stane. To se dá pochopit.“ Řekl a usmál se při tom. Patricie se na něj vražedně dívala, otočila se a šla ke dveřím. Zastavila se. ‚Idiot! Kretén! Já se nebojím!‘ Pomyslela si Patricia zlostně. Nakonec se k Maxovi otočila a ve stejný moment se na sebe vrhli a začali se vášnivě líbat a svlékat jeden z druhého oblečení.

Ana Brenda ležela v posteli a četla si něco na mobilu, když ji po chvíli přišla zpráva od Benjamina a začali si spolu psát. Marcelo byl tou dobou ve sprše.
B: Ahoj lásko, jaký jsi měla dnes den? Moc mi chybíš…
AB: Ahoj miláčku, dnes jsem měla náročný den, musela jsem řešit něco s novými klienty… už si za chvíli půjdu lehnout. Zítra si zavoláme.
B: A já bych tě rád slyšel ještě teď…
AB: Ale já jsem vážně unavená…
B: Prosím, prosím, smutně koukám. 😉 Jen pár minut, chybí mi tvůj hlas…
Ana Brenda přemýšlela, jak by mohla stihnout rychlí hovor, když ji Benjamin začal volat a v tu samou chvíli se v koupelně zastavila voda. Ana trochu zpanikařila a nakonec hovor odmítla.
„Kdo to byl?“ Zeptal se Marcelo, který přišel do ložnice. Měl omotaný ručník kolem pasu a sušil si vlasy.
„Ale… nikdo, lásko. Jen jedna kolegyně z práce…“ Otočila se na něj a usmívala se. Mobil ji začal zvonit znovu.
„Je už docela pozdě na to aby ti volali z práce.“
„No ona je to vlastně kamarádka, takže to není pracovní.“ Vymlouvala se.
„Aha a nechceš to vzít?“
„Ne ne…“ Ana Brenda hovor rychle znovu ukončila a mobil vypnula. „Vyřeším to zítra.“ A odložila ho na noční stolek.
„V tom případě…“ Usmál se na ní Marcelo a políbil ji. „Máme čas aspoň sami pro sebe.“ Chytil ji kolem pasu a začal ji líbat, Ana Brenda mu polibky opětovala a nakonec skončili v jejich manželské posteli. Ben se jí snažil znovu dovolat, ale už se mu to nepovedlo.

Paty a Max se spolu znovu vášnivě pomilovali v Maxově kanceláři. Poté se Paty začala oblékat a nereagovala na nic, co ji Max říkal. Nakonec vyběhla z jeho kanceláře ven, práskla za sebou dveřmi a hned je zamkla klíčem, který vzala z vnitřní strany zámku.
„Hej!“ Ozval se za nimi Max a snažil se dostat ven a lomcoval klikou, nakonec začal na dveře bouchat. „Už zase!? Ale no tak…“ Patricia se podívala na dveře a všimla si cedulky – Maxmilianoo Moreira.
‚Tss, tak on tady pracuje! To je mizera!‘ Pomyslela si a praštila do dveří. Nakonec odešla pryč a klíč nechala v zámku.
„Patricie!“ Volal na ni Max, ale Paty už byla dávno fuč.

Valerie byla už dost opitá a muži, kteří s ní celou dobu byli, jí chtěli odvést pryč, kousek od východu na ně ale narazila Patricia.
„Hej, kam si jako myslíte, že s ní jdete!?“ Vyjela po nich a oba muži byli překvapení.
„Patyyyy!“ Vyjekla Valerie a sotva se držela na nohou a z každé strany ji podpíral jeden muž, Paty šla k nim a Valerie se pověsila na krk jí a Paty s ní od mužů couvla.
„Hele my se tady dobře bavíme.“ Namítl jeden.
„Jo.“ Souhlasil druhý.
„Nepochybně, vy prasata! Jít s holkou, která o sobě ani pořádně neví!“ Zhnuseně se na ně podívala a odvedla Valerii ven.
„Ale já jsem tam měla nááápadníky.“ Vypískla Valerie a mumlala něco dalšího kolem. Paty ale na nic nereagovala, vzala ji k sobě do auta, a co nejrychleji odjela pryč.
„Proč jsi mě vzala pryč?“ Mumlala Valerie po chvíli.
„Val…“ Začala nakonec Paty. „Tohle není nic pro tebe!“
„Ale tys říkala… že jsem moc… to… pru…prudurní…“ Koktala Valerie.
„Pruderní. A rozhodně to není důvod, aby sis totálně opilá dávala trojku s nějakýma kreténama!“ Kroutila hlavou. „Ty můžeš být s někým z lásky…“ Dodala tiše a soustředila se na řízení. Valerie mezitím usnula.

Druhý sobotní den ráno. Lola spěchala do práce, ještě si kontrolovala věci v tašce. Když k ní přišla její sestra v noční košili.
„Lolo?“ Zeptala se a vypadala trochu rozpačitě.
„Ale, slečna už se mnou po týdnu konečně mluví?“ Zvolala Lola. Její sestra s ní totiž poslední dny vůbec nebavila, od té autogramiády.
„Já… chtěla bych se ti omluvil.“ Sklopila hlavu. „Nevím, co to do mě vjelo.“
„Carmen, promluvíme si, až budu doma. Ale teď na to opravdu nemám čas.“ Řekla Lola a zmizela z bytu, aby stihla přijít do práce včas. Carmen si povzdechla.

Max ležel ve svém bytě v posteli a stále nemohl přestat myslet na Patricii, o to víc, po tom co se mezi nimi znovu stalo. Noc předtím ho asi po půlhodině někdo odemknul, když slyšel jeho volání z kanceláře. Hned šel hledat Patricii, ale ta už tam dávno nebyla. Neustále ho to k ní táhlo a nedokázal si to vysvětlit, a nakonec ani to, jak se k němu Patricia zvláštně chovala. Nakonec vstal z postele a šel do sprchy.

„O bože, mě je tak zle.“ Chytla se Valerie za hlavu a plácla sebou znovu na gauč. Probudila se u Paty doma, která se o ni po její bujaré noci postarala. Paty ji nakonec donesla nějaký vyprošťovák na kocovinu. Když už ji bylo trochu lépe, začala si uvědomovat, co se asi dělo a Patricia ji nakonec řekla, jak ji chtěli odvést dva muži. „Páni, já jsem ale musela bejt opilá! Je mi tak zle, jako asi nikdy. A navíc, já bych s nikým přece jen tak neodjela…“
„Jelikož nepiješ, tak to pro tebe bylo opravdu až moc! A je mi jasné, že tohle tvůj styl opravdu není…“ Souhlasila Paty, která si chystala kávu.
„Díky moc, že jsi mě od nich vzala a postarala ses o mě.“ Zastyděla se Valerie. „Jsi vážně skvělá kamarádka!“
Patricia se ušklíbla. „Zase mě moc nechval, kdybych byla tak skvělá kamarádka, nenechala bych tě, aby ses tak opila!“ Mračila se.
„A kam jsi vlastně zmizela?“ Zeptala se Valerie zvědavě a Paty nad tím jen mávla rukou. „Že by tě tam Max nakonec našel?“ Usmála se.
„Tys věděla, že tam bude!?“ Byla Patricia překvapená.
„No… ne tak úplně… ale trochu jsem to tušila, když tam pracuje.“
„Bože, Val! Tos mi o tom nemohla říct dřív!?“
„No… pak bys určitě nechtěla jít…“
„No to si piš, že ne, už toho chlapa nechci nikdy vidět!“
„Takže co se stalo?“ Naléhala Valerie a Paty ji dlouho nechtěla nic říct.
„Dobře, tak fajn. Vyspali jsme se spolu.“ Protočila očima.
„Už podruhé!“ Zasmála se Valerie.
„Ano, už podruhé a taky naposledy! Víš, jak to mám…“
„Jasně, poprvé se to dá brát ještě jakkoliv, ale podruhé už to není jen tak co?“
Paty se opírala o linku a pila u toho kafe. „No… tak nějak…“ Zamumlala. „Ale rozhodně to neznamená, že mezi mnou a tím… Moreirou! Je něco víc, prostě…“ Zamyslela se.
„Prostě?“
„Prostě mě naštval a už se o něm nechci bavit.“ Ukončila debatu Patricia, otočila se k dřezu a začala znovu mýt nádobí, které už ale umyté bylo.
„Hmmm, to moje naštvání většinou končí dost jinak…“ Prohodila Valerie.

„Nicol, ještě budu potřebovat tyhle papíry oskenovat do počítače a pak už můžete jít. Nechci vás tady držet i přes víkend!“ Oznámil Benjamin své asistentce a ta se usmála.
„To je v pořádku, po tom volnu co jsem měla, mi to ani nepřijde.“
„A jak jste se vlastně měla v New Yorku? Je už vašemu otci lépe?“
„Ano ano, už je to lepší. V New Yorku to bylo vážně fajn.“ Kývla hlavou a vzala si ze stolu papíry, které ji tam Ben nachystal. „Vlastně jsem tam před pár dny potkala vaši přítelkyni.“
„Brendu?“ Byl Ben překvapený.
„Ano.“ Kývla Nicol hlavou. „Bylo to tak před týdnem, v nákupním centru. Kupovala si tam nějaké oblečení.“
„A jste si jistá? Že to byla ona?“
„Ano, pamatuju si jí z vánočního večírku a také ji tady máte na fotce.“ Kývla směrem na stůl. Ben vypadal zamyšleně. „Jdu oskenovat ty dokumenty.“ Řekla nakonec Nicol a odešla z jeho kanceláře. Ben si vzal rámeček, kde měl fotku Brendy a zamyšleně se na ni díval. Brenda tou dobou měla být totiž úplně jinde než v New Yorku.

Lola zrovna procházela papíry jedno z pacientů a chystala se ho jít zkontrolovat.
„Lolo?“ Ozvala se za ní její sestra Carmen.
„Carmen? Co tady děláš?“ Byla Lola překvapená.
„Já mám prostě divný pocit, z toho co se stalo. Odpustíš mu prosím? Nechci, aby ses na mě zlobila, a do zítřka už to prostě nepočká.“ Řekla smutně. Lola šla k ní a objala jí. Pak se na ni podívala. „To je v pohodě, já to chápu… ty jsi prostě moje malá puberťačka!“ Řekla vážně a nakonec se usmála. Carmen se tomu zasmála a znovu sestru objala.

Alejo seděl ve svém bytě, měl na stole rozložené nějaké papíry a snažil se napsat nový text. Vždy si nějaký kousek napsal a pak k němu zkoušel vymyslet i hudbu na kytaru. Při další sloce písně se mu v hlavě vybavila vzpomínka, když před pár dny narazil v obchodím centru na Lolu a musel se usmát. Najednou ho napadlo, jak by mohl jeho text pokračovat a pustil se do něj.

Carlos a Maxmilianoo si spolu zašli večer do klubu, Maxovi se moc nechtělo, ale nakonec šel.
„Už na tu holku přestaň na chvíli myslet, však jen počkej, tady poznáš určitě nějakou, co ti ji vymaže z hlavy raz dva.“ Smál se Carlos.
„Tím si nejsem moc jistý.“ Odvětil Max a tvářil se otráveně.
„Jen škoda, že jsem ji nemohl vidět. Jsem na ni docela zvědavý!“ Bavil se nad tím Carlos.
Maxovi zazvonil mobil. „Počkej, tohle musím vzít.“ Řekl mu a šel kousek bokem, aby mohl hovor přijmout. Carlos šel zatím k baru pro dvě piva. Zrovna čekal, až mu je barman natočí, když si všiml skupinky lidí kousek od něj, byla mezi nimi i žena, která ho zaujala a to k němu stála zády. Sjel ji pohledem od hlavy až k patě – měla vlasy zapletené v copu, košili, mini jeansové kraťasy, které nenechávali moc velký prostor pro fantazii a boty na podpatku. ‚No páni!‘ Pomyslel si Carlos a šel k ní. Žena si zrovna povídala s nějakým párem a všichni se dobře bavili.
„Ehm, můžu?“ Žena se otočila, a aniž by to Carlos tušil, právě narazil na Patricii, která se v klubu sešla s několika svými přáteli.
„Jo?“ Zeptala se Paty a sjela ho pohledem.
„Můžu tě pozvat na drink, krásko?“ Mrknul na ni.
„No možná.“ Paty se opřela o bar a usmála se na něj.
„Jak se jmenuje takový krásný anděl jako ty, hm?“ Flirtoval s ní Carlos, přiblížil se pomalu k ní, jednou rukou se opřel o barový pult a díval se zálibně na Patricii, která se usmívala. Než se ale stihla Paty nadechnout k odpovědi, vložil se jim do debaty někdo další.
„Patricie!?“ Zvolal Max, který se tam právě zjevil a ona i Carlos se na něj překvapeně podívali. Max se mračil a nemohl se ubránit prudké vlně žárlivosti, kterou pocítil, sotva Patricii viděl flirtovat s Carlosem.