Hoy con…

• Aaron Diaz como Colin J. Williams
• Aileen Celeste como Gabriela Cortes
• Marlene Maseda como Cristel de Castello

###

Paty se dívala na hrob své matky. Po tvářích jí stékaly slzy. Cítila se smutně, ale zároveň tak zrazeně a naštvaně. Doufala, že když konečně navštíví hrob své matky, bude jí moct odpustit. Bude to moct pochopit, ale cítila se stejně zmatená jako jindy. Možná ještě víc než dřív. Dřepla si k hrobu, schovala si tvář do dlaní a rozplakala se. „Já ti to nedokážu odpustit!“ Vykřikla a cítila se zoufale. Přiběhla k ní Valerie a položila jí ruku na rameno. Paty vstala a smutně se zadívala na Val, která nestihla ani nic říct. „Já nemůžu, nedokážu to!“ Rozplakala se Patricia ještě víc. Valerie na to nic neřekla a jen ji objala. Věděla, že to teď potřebuje.

###

Maxmiliano nedokázal pustit Patricii z hlavy. Stále myslel na jejich setkání ve věznici. Poté se jeho myšlenky začaly toulat i dál do minulosti. Ze vzpomínek se vynořila jedna – den, kdy proběhlo jedno z posledních setkání s Patricií před svatbou Valerie a Benjamina. Den, kdy znovu nedokázali odolat tomu, co se mezi nimi už dlouho odehrávalo…

Před osmnácti měsíci a několika dny

Patricii čekal další pracovní večer jako placené společnice. Měla se sejít s klientem, kterého ale neviděla onoho večera poprvé. Byl to klient, který jí v posledních týdnech vyhledával více než často a za její společnost jí platil velmi dobře – byl jím Colin J. Williams. Jednou za čas spolu chodili na různé kulturní a veřejné události a byl to také první a jediný klient, s kterým Patricia porušila své pravidlo ‚jedné schůzky‘ a nejen to…
„Přehlídka?“ Tázala se Paty, jakmile vstoupili do sálu, kde se ten večer měla konat první přehlídka jedné módní návrhářky z Evropy.
„Ano. Náhodou jsem sem byl před pár dny pozvaný a říkal jsem si, že by to mohla být skvělá příležitost k tomu, abychom se znovu po delší době viděli.“ Poznamenal významně. Vešli dále do místnosti a ihned dostali od číšníka dvě sklenice šampaňského. „A jsem rád že to vyšlo!“ Znovu si prohlédl Patricii, která na sobě měla černé šaty s výstřihem, které jí zepředu sahaly nad kolena a zezadu byly skoro až na zem. „Dnes ti to moc sluší!“ Polichotil jí a přiťukli si.
„Díky…“Odvětila stroze a napila se. Vypadala zamyšleně a tak trochu smutně.
„Je všechno v pořádku?“
„Ano, nemělo by být?“
„Připadáš mi dnes taková jiná.“
Paty pokroutila hlavou. „Všechno je v pořádku.“ Pousmála se.
„Jestli tady nechceš dnes být, tak tě nechci do ničeho nutit.“
„Jsem tady, protože tady chci být, dobře?“ Řekla Paty vážně a trochu se zamračila.
Colin se na ni díval a nakonec neodolal. Vzal její ruku a políbil ji na její hřbet. Podíval se na ni a nakonec políbil Patricii i na rty. „Tak dobře.“ Poznamenal. „Půjdeme si sednout?“
Paty jen překvapeně kývla na souhlas. Colin nebyl člověk, co by dával na veřejnosti nějak najevo náklonnost nebo své city. Nechtěla se tím ale nijak zvlášť zaobírat a šli si sednout poblíž přehlídkového mola…

Ani jeden netušil, že je z povzdálí už nějakou chvíli sledoval Maxmiliano, který se tvářil vážně a mračil se. Přemýšlel, kdo ten muž asi je a napadlo ho, že ho možná s Patricií nevidí poprvé. Po chvíli si vzpomněl, že ho viděl i na jedné benefiční akci, kde nakonec s Patricií skončili v klavírním sále a neodolali touze jednoho po druhém…
„Tak co se děje, Maxi, posloucháš mě vůbec?“ Zavolala na něj Gabriela už podruhé.
„Už jdu.“ Odvětil, jakmile se probral ze zamyšlení a odešli do zákulisí, kde byli připravené i šaty pro účinkující. Na dnešní přehlídce byl i on jedním z modelů, společně s jeho kolegyní Gabrielou, kterou na přehlídce chtěla mít sama módní návrhářka Cristel de Castello – s níž byla dobrá kamarádka. Náhodou se před pár dny potkaly v jedné restauraci a když Cristel uviděla Maxe, měla zájem spolupracovat i s ním. Ten byl ze začátku zásadně proti, ale Gabriela ho nakonec přemluvila. Ani netušil, že tady opět potká Patricii a začínal litovat, že do toho vůbec šel…

O něco později zahájila přehlídku sama Cristel a postupně se na scéně objevovali modelové a modelky, kteří předváděli oblečení od samotné návrhářky. Paty byla tak zamyšlená, že většinu modelů ani pořádně nezaregistrovala. Když se ale na mole objevil Max s Gabrielou, Patricie samým překvapením ztuhla. Max se zastavil jen kousek od místa, kde seděla Patricie s Colinem a provokativně se na ni díval. Paty nemohla uvěřit svým očím a jen nervózně polkla. Poté oba zmizeli, ale během dalších několika minut se ještě několikrát objevili na scéně. 
Když se objevili znovu, ve chvíli, kdy modelové předváděli spodní prádlo, Patricie sjela pohledem Maxovo vypracované tělo, které mohly obdivovat i všechny ženy kolem.
‚Pitomec, na co si to zase hraje? Myslí si, jaký je to velký model… pche… ale musím uznat, že ten bastard vypadá snad čím dál líp…‘ Pomyslela si Paty a ušklíbla se.
Gabriele neušly pohledy, které si až podezřele často měnil Max s Patricií, a tak se rozhodla jednat. Přitáhla si Maxe k sobě a začala ho vášnivě líbat. Max to v první moment nečekal, ale jejím polibkům se nijak nebránil, naopak jí je vášnivě opětoval. V místnosti byly slyšet tiché reakce hostů, které se hromadně změnily v šum. Paty se zamračila a projela jí až nečekaná vlna žárlivosti. Nedokázala se ovládnout, vstala ze svého místa, vyskočila na molo, aby od sebe Maxmiliana s Gabrielou zlostně odtrhla. Oba od sebe v ten moment překvapeně odstoupili. Když to Paty udělala, uvědomila si, že je sledují všichni hostí, ale už bylo pozdě něco změnit.
„Co si jako myslíš, že děláš!?“ Vyjela po ní Gabriela okamžitě.
„Ty mlč, ty káčo. Nevím, co si myslíš, že děláš!“ Strčila do Gabriely a ta zavrávorala dozadu.
„Ty jsi se zbláznila nebo co!?“ Vrátila jí její žďuchnutí a vypadalo to, že jsou schopné se i poprat.
„Ale tak co to je!?“ Vložil se do toho Max a vstoupil mezi ně. „Snad se tady nebudete přede všemi takhle chovat!“
„Ty bys měl být taky zticha, ty jeden… rádoby modele!“ Vyštěkla po něm Paty a napruženě ho sjela pohledem. „Ty se tady přede všemi oblizuješ s touhle nádherou a budeš mě poučovat o tom, jak je vhodné se chovat!“
„A že zrovna tobě to tak vadí!?“
„Tak dost! Okamžitě vypadni z mola, zkazila jsi celou přehlídku!“ Zakřičela na ni Gabriela.
„Jediný, kdo vypadne, tak ty!“ Ušklíbla se na ni Patricia a znovu k ní udělala krok. Max ji ale chytil, aby ji zastavil. „Nesahej na mě, ty idiote!“ Zlobila se. Max ji ale chytil ještě pevněji, hodil si ji přes rameno a rychle s ní zmizel v zákulisí. Gabriela chtěla jít za nimi, ale až poté si všimla, že je celou dobu natáčí a fotí tisk. Jakmile byla na molu jen ona, ihned se k ní nahrnuli dva novináři a chtěli vysvětlení toho, co se právě odehrálo. Než vůbec stihla reagovat, přidala se k nim i Cristel se zděšeným výrazem.
„Gabrielo, co tohle má znamenat!? Proboha, jak jsi mohla něco takového dopustit?“ Ptala se jí v slzách. Gabriela nemohla v tuhle chvíli odejít a v duchu proklínala Patricii i Maxe. Colin celou scénu jen mlčky a v šoku sledoval…

Maxmiliano donesl rozčílenou Patricii do své šatny a zamkl za nimi. Jakmile Paty stála znovu na svých nohách, neváhala ani chvíli a vrazila Maxovi facku. „Ty… ty…“ Byla rozčilená a chtěla mu dát ještě jednu, Max ji ale chytil za ruku a podíval se jí do očí. Oba se tvářili stejně rozčíleně.
„Tobě snad už úplně přeskočilo!“ Vyštěkl po ní. „A nemysli si, že se tady nechám fackovat!“
„Už tě mám dost! Už tě mám plné zuby!“ Byla Paty nepříčetná.
Max se jejímu vzteku s chutí zasmál. „To tak šíleně žárlíš nebo jak si mám tenhle tvůj výstup vysvětlit?“
„Vysvětluj si to, jak chceš!“ Vytrhla svou ruku z jeho sevření. „Nemusím ti nic vysvětlovat!“ Ušklíbla se a chtěla odejít. Tentokrát to byl ale Max, kdo ji znovu chytil a přitáhl k sobě.
„Tak to se pleteš. Myslím, že bys mi toho měla vysvětlit poměrně dost! Tyhle tvoje výstupy už mě nebaví! Neměla by ses radši věnovat svému novému amantovi než se plést do věcí, po kterých ti nic není!?“
„A co tobě je do toho!? Nevím, kdo se tady plete do věcí, do kterých mu nic není!“
„Viděl jsem vás spolu! Tak to je teď chlap, se kterým spíš co!?“ Zeptal se naštvaně.
Paty se usmála. „A víš, že jo!?“
Max se zamračil. Žárlil už jen když je viděl při jejich polibku, ale představa, že s ním Patricie něco má, ho přiváděla k šílenství.
„Ty neztrácíš čas co!?“
„To říká ten pravý, co se plazí po každé ženské, co projde kolem!“
„Vsadím se, že s ním nezažíváš ani z části to, co zažíváš, když jsme spolu my dva! Že z něj nejsi tak roztřesená, jako teď a tady, když jsi se mnou…“ Řekl toužebně a přitáhl si ji ještě blíž. Paty znejistila ještě víc. „Přiznej, že pořád ještě toužíš po tom, abys byla znovu moje! Prostě to nemůžeš vydržet a toužíš po tom, abych tě znovu pomiloval…“
Tentokrát se zasmála Paty. „Ale prosím tě, ty nejsi nic extra. To, co s tebou, můžu mít s každým a i mnohem víc! Colin tě překoná v každém ohledu a v posteli ještě tak stokrát víc! Ani nevíš, jak moc si to s ním užívám!“ Vmetla mu do tváře škodolibě.
„Uvidíme, co řekneš po tomhle!“ Pronesl vážně a začal Patricii líbat. Polibek byl plný touhy a žárlivosti, co v ten moment cítil. Paty se první bránila ale postupem mu začala jeho polibky opětovat. Jejich těla se k sobě tiskla a touha mezi nimi byla čím dál větší. Rozum říkal, že to není správné, ale prohrával na plné čáře.

„Gabrielo, je to pravda…“
„Gabrielo…“
„Můžete vysvětlit…“
„Kdo byla ta žena?“ 
„Jak to bude dál s reality show?“
„Končí…“
„Znamená to že…“
„Max Moreira…“
Dotazy se linuly jeden přes druhý, že Gabriela neměla ani šanci nějak pořádně reagovat. Vše se mísilo do chumlu otázek a spekulací. Gabriela začínala být zoufalá.

Max Patricii přitlačil ke stěně a jejich polibky neubíraly na intenzitě. Vyhrnul jí šaty a stáhl jí spodní prádlo, které ji spadlo až k nohám. Sám byl už úplně nahý a své vzrušení už nemohl nadále skrývat. Přitiskl se k Patricii a začal ji znovu toužebně líbat. Jednou rukou držel obě její ruce, které měla Paty nad hlavou a celé její tělo se opíralo o chladnou stěnu… v ten moment ale chlad necítila ani v nejmenším. Jednou nohou objala Maxe kolem boků a ten ji druhou rukou chytil za stehno a pohladil jej. Zadívali se jeden druhému do očí a Max do ní začal pomalu vnikat. I přesto jaká mezi nimi byla v ten moment vášeň, si dal Max záležet, aby si uvědomovala každý jeho pohyb – jak se od ní znovu o trochu vzdálí a znovu přiblíží. Velmi pomalu a intenzivně. Celou dobu jí hleděl upřeně do očí a oba v tu chvíli věděli, že tohle nikdy s nikým nebylo stejné, ani zdaleka ne. Paty vzdychla a zavřela oči. Tolik po něm toužila a nedokázala se tomu ubránit. Max ji začal líbat na krku. Poté ji pustil ruce a Paty je dala Maxovi kolem krku. Max ji oběma rukama nadzvedl a posadil ji na nižší skříňku, která byla jen kousek od nich. Znovu se začali vášnivě líbat a stejně tak vášnivě milovat.

Gabriele se konečně povedlo dostat se ze spárů novinářů, ale vzala si ji bokem její kamarádka, aby si vysvětlily, co se stalo. Přehlídka skončila dříve, než měla, ale několik hostů stále zůstávalo na místě, debatovali a popíjeli. Byl mezi nimi i Colin. Váhal nad tím, jestli má jít Patricii hledat. Vše co bylo mezi nimi, bylo pouze obchodní a on pochopil, že scéna kterou Paty udělala, neměla s obchodem co dělat. Chtěl ji jít hledat, ale nevěděl, jestli chce být ona v tuhle chvíli nalezená…

Na podlaze leželo zbylé oblečení Patricie. S Maxem se oddávali velmi vášnivému milování na pohovce. Paty na ní klečela a ruce měla položené na opěrce, Max jí držel za boky a miloval se s ní zezadu. Nedokázali být tiše, oba si to velmi užívali a bylo jim v tu chvíli jedno, kde právě jsou. V další moment se Paty opírala zády o Maxovu hruď, během toho, co jí hladil ňadra a líbal na rameno. Pokračovali do jejich dalšího vyvrcholení.

Gabriela konečně mohla jít hledat Maxe a neváhala ani chvíli. Přiběhla k jeho šatně a začala zběsile bouchat na dveře.
„Maxi! Maxi! Okamžitě mi otevři!“ Křičela a bouchala na dveře jak smyslů zbavená.
Patricie se oblékala, ale celou dobu se třásla neustupujícím vzrušením, co stále cítila z toho všeho, co se mezí ní a Maxem právě odehrálo. Cítila, jak jí stále hoří tváře. Už byla oblečená a podívala se do zrcadla. Vlasy měla rozcuchané a tvářila se rozpačitě. V odrazu zrcadla uviděla Maxe, který ji celou dobu sledoval z pohovky. Měl na sobě jen kalhoty a stále holou hruď i bosé nohy. Neřekl jediné slovo, ale tvářil se spokojeně, skoro až vítězně. Paty se rozbušilo srdce ještě víc. Věděla, že nemá smysl cokoliv říkat. To, že mu znovu podlehla, byla sama o sobě odpověď na všechny otázky, i ty nevyřčené…
„Maxi! Ty tam máš tu couru, že je to tak!?“ Zlobila se Gabriela.
Dveře se náhle otevřely, ale místo Maxe z nich vyběhla Patricie. Neřekla jediné slovo, ani Maxovi a už vůbec ne Gabriele. Ta se za ní jen naštvaně ohlédla, vstoupila do šatny a práskla za sebou dveřmi. Chtěla něco říct, ale jakmile uviděla, jak to v té šatně vypadá, nemusela ani dlouze přemýšlet, aby jí došlo, co se tam asi muselo odehrávat.
„Tys tady šukal s tou děvkou, že je to tak!?“ Max stále seděl na pohovce a při její otázce jen rozpačitě nadzvedl obočí. Ne že by ho zaskočila otázka samotná, jako slovník Gabriely. Ta vypadala, že ani na žádnou odpověď nečeká. „Já tady žehlím tenhle neskutečný průšvih, co ta holka způsobila a ty si s ní tady mezitím užíváš! To snad nemyslíš vážně! A nemysli si, že jsem to nevěděla! Už jednou jsem vás spolu viděla!“
Max nakonec vstal. „Gabrielo, ty a já spolu nechodíme, řekl jsem ti to už asi stokrát! Nemusím ti nic vysvětlovat a tuhle scénu nebudu poslouchat.“
„Jistě, ty totiž nechodíš s žádnou co? Se mnou sis zpříjemnil pár večerů, stejně jako s několika dalšími! Nejsem blbá, bylo mi vždycky jasné, že jsi tenhle typ! Ale tahle holka… s ní se chováš jako totální cvok! A ani se trochu nestydíš si to s ní rozdat přímo tady! Co je na ní tak skvělého, že ti tak pomotala hlavu!? Má ji snad zlatou nebo co!?“ Rozčilovala se.
„Já se s tebou o tomhle nehodlám bavit. My dva jsme jen kolegové a ano je pravda, že jsme spolu párkrát byli, ale nic to neznamenalo. Řekl jsem ti to hned na začátku!“
„Aha, ano? A s ní to taky nic není!?“ Vyštěkla, ale Max neodpověděl. „Vím, co jsi mi řekl, ale myslela jsem si, že je to jen tvoje hra, že jednou budeš chtít víc… ale ty ne… využíváš toho, že se ženám líbíš a hraješ si na lamače srdcí! Ale to jsem ještě nevěděla, že je tady tahle poběhlice! Kdybych tě neznala, tak bych si snad myslela, že ses do tý rajdy snad zamiloval nebo co!?“ Max se u Gabrielina monologu dooblékl a obul, vzal si koženou bundu a chystal se odejít. „Kam si myslíš, že jako jdeš!?“
Max si povzdechl a otočil se na ni. „Co chceš slyšet?“
„Pravdu!“
„Pravda je, že nemám chuť tě poslouchat a jdu domů! Čau…“ Obešel ji a vyšel ze dveří.
„Maxmiliane Moreiro! Tohle jsi přehnal!“ Vřískala Gabriela a šla hned za ním. Netušila, že za pár minut znovu narazí na senzacechtivé novináře.

Paty se venku opřela o pouliční lampu. Stále na sobě cítila doteky a polibky Maxe. Snažila se popadnout dech, nějak si to celé srovnat v hlavě. Z každého jejich setkání byla rozrušená víc a víc. „Já tě tak nenávidím! Nenávidím, když na mě saháš a když jsem ve tvé blízkosti! Nechápu, co to se mnou děláš ale… tohle musí skončit!“ Mluvila si sama pro sebe do ticha. Ani si nevšimla, že k ní přichází Colin. „Ty jsi jako mor, Moreiro, mor! Sžíráš mě víc a víc, nedá se od tebe utéct!“
„Patricie…“ Ozval se Colin a Paty se s úlekem otočila. „Omlouvám se. Jen jsem tě hledal a… jsi v pořádku?“ Paty se otřásla. Nevěděla, co má říct, jak to vysvětlit. Colin k ní šel blíž a chtěl se jí dotknout, Paty ale ucukla.
„Ne… promiň… já… já už prostě nemůžu!“ Pokroutila hlavou a utekla pryč.
„Patricie! Počkej!“ Volal za ní Colin, ale marně.

Později toho večera byl Max ve sprše a nedokázal přestat myslet na Patricii. Na to všechno, co se mezi nimi stalo, nejen ten večer, ale i všechny jiné. Nedokázal na ni přestat myslet. Patricie na tom byla úplně stejně. Nechávala po sobě stékat vodu, ale v myšlenkách měla jen Maxe. Nedokázala se ubránit představě, jaké by to bylo, kdyby tam byl s ní… stejně jako na to myslel ve stejný moment i on.

Patricia vyšla z koupelny omotaná ručníkem. Zastavila se uprostřed svého pokoje a zadívala se na sebe nenávistně do zrcadla. „Patricie, už se konečně prober! Už na toho chlapa jednou pro vždy zapomeň!“ Zlobila se sama na sebe. „Jsi snad pitomá nebo co!? Vždyť víš že je jako ostatní, chce si jen užívat, chce tě využít… a nejhorší je, že se mu to daří a ty mu jako ještě jak nána roztáhneš nohy pomalu na přání!“ Nadávala sama sobě. „Grrrr…“ Vztekle odešla k posteli, a i když byla ustlaná, celou jí rozházela. „Už nikdy, nikdy se to nesmí zopakovat! Nikdy! Moreiro, už nikdy nedovolím, aby sis se mnou hrál, jak se ti zlíbí! Přísahám! Už nikdy nebudu tvoje!“

###

Ani jeden z nich netušil, že ten den nastal zlom, který změnil všechny další události. Ignacio Iturbe seděl zamyšleně u svého počítače v kanceláři společnosti jeho otce. Měl založené ruce a mračil se na monitor. Měl tam podobnou aplikaci, kterou před časem poslal Samuel Patricii. S každou další vteřinou se zvyšovala částka, kterou chtěl Samuel vyplatit. Přišla mu už před několika dny, ale nijak to neřešil. Tentokrát se mu ale na počítači otevřel krátký záznam videa z noci, kdy se setkal s Patricií poprvé. Video bylo schválně rozmazané, ale Ignacio začínal tušit, že tohle nebude obyčej spam. Po chvíli mu někdo zavolal. Na hovor čekal celou dobu a rychle ho přijal.
„Jo?“ … „Jasný, mám to tady.“ … „Dokážeš to udělat tak, jak jsme se domluvili?“ … „Vím, že jsi na tohle nejlepší! Proto jsem ti volal!“ … „Dobře, fajn… počkám.“ 
Ignacio se stále díval na obrazovku. Muž, se kterým telefonoval byl expert na finanční podvody po síti a nebyl pro něj problém, zaslat na jakýkoliv účet fiktivní peníze. Pomocí několika málo kliků odeslal na účet Samuela sumu peněz, která se vázala k aplikaci. Netrvalo to dlouho a na e-mail Iturbeho přišel mail ze speciálně vytvořeného účtu. Ten ho ihned otevřel a začal se usmívat. V příloze bylo několik souborů – kromě videa z oné noci i něco mnohem užitečnějšího. „Jsi genius! Máš to u mě! Zatím mi zjisti, co je to za šmejda.“ Odvětil Ignacio po chvíli ticha a hovor ukončil. Poté se znovu zadíval na fotku z přílohy – oskenovanou kopii dokladů Patricie.
„Hmm… takže Patricie Santanderová…“ Mlsně se usmál, když viděl znovu její fotku. Spojil si ji s tváří, kterou si celou dobu nedokázal pořádně vybavit. „Jednou jsi mi utekla.“ Přejel si rukou po zjizvené tváři a zatvářil se nenávistně. „Ale věř mi, že podruhé už tolik štěstí mít nebudeš! Zaplatíš mi to i s úroky, to ti přísahám!“ Vítězně se usmál…