„Paty, o téhle chvíli jsem snil od doby, co jsem tě naposledy políbil. Co jsem tě naposledy držel v náručí!“Vzdychl Max zamilovaně.
„Já… já vůbec nevím, co mě to najednou napadlo…“Paty byla z jejich polibku najednou trochu zaskočená.
„Napadlo nás to oba ve stejnou chvíli!“Max se usmál a pohladil ji.
„Maxi… já… nevím, jestli se to mělo stát!“ Zakroutila Paty hlavou.
Max od ní s chápavým výrazem odstoupil. „Odpusť … bylo to asi rychlé.“
„Ne, Maxi… nechci, aby sis myslel, že se mi to nelíbilo. Jenže… já jsem z toho trochu zmatená! Po tom, co se stalo, jsem si myslela… že takové věci už cítit nikdy nebudu!“ Vysvětlovala.
„A co všechno jsi cítila?“ znovu se k ní přiblížil.Nedokázal odolat.
„Cítila jsem touhu, cítila jsem se příjemně a bezpečně. Cítila jsem že… jsi mi moc chyběl. Ale bylo to jako bychom se nikdy neodloučili!“Vzdychla zasněně.
Max ji pohladil po tváři. „Měl jsem stejný pocit. Jakoby to bylo včera, co jsem naposledy cítil chuť tvých rtů!“
Paty se pousmála. „Jedna věc se ale změnila…“
„Která?“
„Tvůj pohled je teď jiný…“
„Můj pohled?“ nechápal.
„Díváš se na mě tak něžně a šťastně…“
Pousmál se. „A chceš, abych se na tebe tak díval i dál?“
„A ty bys chtěl?“
„Po ničem jiném netoužím! Než tě mít ve své blízkosti,“ chytil ji za ruce, „dívat se na tebe … dotýkat se tě … a líbat tě!“ poslední tři slova řekl hodně opatrně.
Paty se nad tím zamyslela. „Můžu se tě na něco zeptat?“
„Na cokoliv.“
„I když víš, jaká jsem byla… co se mi stalo… a všechno kolem. I tak toužíš po mé blízkosti? Nikdy nebudu nevinná princezna z pohádky.“ Varovala ho.
„Kdybych toužil po nevinné princezně z pohádky … tak už ji dávno mám. Takových se kolem mě motala spousta. Ale já čekal na někoho výjimečného … a to jsi ty!“Neubránil se dalšímu úsměvu.
„Takže bys radši tuhle dark bláznivou holku?“
Max se rozesmál. „Ano … a už jen proto, že mě vždycky dostaneš nějakou takovou hláškou.“
Paty se pousmála. „Nebudu ti lhát… pravda je, že mě to k tobě táhne! Ale nechci ti nic slibovat. Jen chci, abys věděl, že…“
„Že co?“
„Že… pokud u mě má někdo šanci… tak ty! Ale nikdy to se mnou nebude snadné. Měl by sis dobře rozmyslet, jestli to tak opravdu chceš!“
„Chci to! Víc než cokoliv na tomto světě!“ odvětil okamžitě.
Paty se k němu tak přiblížila a dívala se na něj.Nedokázala si pomoct. Jeho blízkost jí byla tak příjemná.Cítila se s Maxem velmi příjemně a tento pocit jí velmi chyběl.
„Asi bych měl už pomalu jít,“ trochu z ní znervózněl a raději poodstoupil.
„Dobře.“ Souhlasila.
„Sladké sny!“ čarovně se na ni usmál a co nejrychleji odešel. Bál se, že jinak by nedokázal odejít.
„Dobrou noc.“ Pronesla Paty, ale Max už byl pryč. Vešel do svého pokoje, s omámeným výrazem se posadil na postel a zasněně se usmál. Paty udělala přesně to samé. Nedokázali jeden druhého pustit z hlavy…

###

Maite ležela v posteli ve svém pokoji a smutně hleděla do prázdna. Myslela na vše, co se v poslední době stalo.Carlos přistoupil k jejímu pokoji a opatrně zaklepal. Nevěděl, jestli nespí a nechtěl ji zbytečně budit.
„Ano? Dále…“
Carlos nakoukl dovnitř. „Můžu?“
Maite se pousmála. „Jistě, pojď…“
Carlos vešel dovnitř. V rukou držel nějaké fotoalbum.
„Copak to máš?“ Zadívala se na album.
„Něco pro pobavení,“ zasmál se. „Aby si přišla i na jiné myšlenky.“
„Dobře.“ Poklepala na místo na posteli, aby se k ní posadil.
Carlos si přisedl a ještě než album otevřel, varovně se usmál: „Asi to pro tebe bude šok.“
„Šok? Proč?“nechápala.
„Hned pochopíš,“ zasmál se a album otevřel. Bylo tam několik fotek, na kterých mohlo být Carlosovi tak 10 let a na všech se usmíval hodně buclatý chlapec. Maite na fotky překvapeně hleděla. Carlose hned poznala, měl stále úplně stejný úsměv. 
„Ne ne, ty jsi ty!?“Podívala se na Carlose a měla přitom takový uvolněný úsměv.
„To jsem byl cvalík, viď?“Zasmál se, když se na fotky znovu podíval.
„To ano, nikdy by mě nenapadlo, že jsi byl takový baculatý chlapec.“ Zasmála se i ona. „Asi i proto se pak tak vrhnul na fitness styl, co?“
„Přesně tak,“ pousmál se. „Tahle váha mi vydržela i během střední. No a jelikož jsem byl potom už ve věku, kdy se mi líbily holky a ty s takovým tlouštíkem nechtěli nic mít, musel jsem s tím začít něco dělat. Jednoho dne jsem se rozhodl a kompletně změnil svůj životní styl. Začal jsem správně jíst a cvičit a výsledek vidíš před sebou.“
„Pak na tobě hned holky mohly oči nechat.“
„No nepopírám, že potom jsem si mohl vybírat.“
„Jo, to si umím představit.“ Pousmála se.
„A vlastně bylo nakonec štěstí, že jsem se v dětství přejídal.“
„Proč?“
„Kdybych nebyl tlouštík, nikdy bych nezačal cvičit, nikdy bych se nestal fitness trenérem a nikdy bych tě nepoznal,“ usmál se.
Maite se na něj zadívala. „A jsi rád, že jsi mě poznal?“
„Ano, jsem! I přes to všechno jsem rád, že jsem tě poznal,“ řekl vážně a trochu se pousmál.
„To jsi asi jediný…“pronesla vážně“Jsi na mě až moc hodný, ani si to nezasloužím…“
„Vytrpěla sis už dost. Tvé posle…“ zarazil se a zesmutněl.
„Carlosi, můžeš to říct nahlas… oba víme, jak to je… i kdybys na mě byl hodný jen kvůli tomu málu času, co mi zbývá, jsem ti za to i tak moc vděčná…“
Carlos se na ni zadíval. Pohladil ji po tváři a pak ji něžně políbil na čelo.Maite ho pohladila po ruce a pousmála se. „Ty jsi takový můj anděl strážný!“
Carlos jí úsměv opětoval.

###

Paty už spala, když jí probudil nějaký hluk z venku – jako by někdo volal její jméno. Rozespale vstala a šla se podívat k oknu, kde uviděla Daniela, jak se potácí na zahradě a volá ji. Dost zmateně na něj hleděla, vzala si župan a vyšla z pokoje.

Max, kterého ten křik také vzbudil, vyšel na zahradu. „Co to tady nacvičuješ?“ obořil se na něj. Na sobě měl jen tepláky.
“Kde je Patricia!? Chci s ní mluvit!”
„Ve svém pokoji a spí, co by asi tak v noci dělala? A ty se seber a vypadni!“
“Nikam nejdu!” Zakřičel – ve stejný moment tam přišla Patricia. 
“Co tady děláš?” zeptala se zmateně.
“Ahaaa, takže spí, hm! To jste spali spolu nebo co?” Zlobil se Daniel.
„Co je ti potom?“ odsekl mu Max. „Paty, běž si v klidu lehnout, hned tady toho chlapa vyrazím,“ zamračil se na něj a postavil se před Paty.
Patricia Maxe pohladila po ruce a stoupla si před něj. „Ne to nemusíš, já to vyřeším… necháš nás prosím na chvíli o samotě?“
Maxovi se moc nechtělo, ale poslechl ji. Ještě ale než odešel, vrhl na Daniela nenávistný pohled. Když vešel zpátky do domu, zůstal stát nenápadně u okna a pozoroval je.

„Tak co po mě ještě chceš?“ Obořila se na Daniela.
„Přece tebe, Paty! Jsem z toho zoufalý!“ smutně zvolal a dost u toho vrávoral.
„Danieli, tohle jsme si už vyjasnili. My dva spolu už nikdy nebudeme, mrzí mě to, ale je to tak!“
„Ale kdybychom to alespoň zkusili … třeba bys zjistila, že to půjde.“
„Jenže já to chci zkusit s někým jiným…“
Daniel ji sjel pohledem. „A očividně už jsi to zkusila. Ty jen v županu, on do půl těla, takže jste spolu spali,“ řekl zhnuseně.
“A i kdyby tak co? Tobě do toho nic není!” Mračila se.
„Je mi do toho hodně! Miluju tě a chci tě pro sebe! Chci, aby to bylo jako kdysi,“ říkal napůl naštvaně a napůl nešťastně.
“Ale já tvoje už nikdy nebudu! Buď budu s Maxem a nebo s nikým… pochop to!”
„Tomu sama nevěříš, že bys vydržela jen s jedním chlapem,“ pobaveně se zasmál. „Ani mně si nedokázala být věrná.“
“Vždyť ty mně taky ne. Byl to zcela otevřeny vztah, zapomněl jsi? A navíc se to nedá vůbec srovnávat! Tahle debata je celá úplně absurdní!”
„Obtěžuje tě bavit se se mnou? Tak můžeme dělat i něco jiného!“ zasmál se, přičemž se trochu zapotácel.
“Ty jsi neuvěřitelnej…” Pronesla ironicky a chtěla odejít.
Daniel ji ale chytil, přitáhl si ji k sobě a pevně ji sevřel. „Chci tě líbat! Teď hned!“ zvolal chtivě.
Paty vytřeštila oči a byl v nich znát strach, Danielova blízkost jí byla nepříjemná a jeho majetnické chování ji děsilo. Byla najednou tak vyděšená, že se ani nedokázala bránit.
„Připomenu ti, jak nám spolu bylo hezky!“ vydechl a už by ji byl políbil, kdyby ho od ní neodtrhl Max a dal mu pěstí. 
„Už na ni takhle nikdy nesahej!“ zakřičel.
Paty se celá třásla.Byla z toho dost vyvedená z míry.Daniel mezitím vstal a utřel si krev ze rtu. Max stál před Paty připraven ji znovu bránit, kdyby si Daniel nedal říct. Ten si ale všiml, jak je Paty rozrušená a rozhodilo ho to.
“Já nechci… nechci…” Kroutila Paty hlavou, jako kdyby nebyla ani úplně při smyslech. Celá se třásla strachy.
„Paty, neboj se, jsem tady s tebou, podívej se na mě!“ utěšoval ji Max. Natahoval k ní ruku a doufal, že zareaguje.Paty se na něj podívala, ale měla velmizvláštní pohled, jako by si nebyla jistá, jestli mu může věřit.“Paty, já ti neublížím, ty to víš! Vím, že to víš!“ pomalu se k ní přibližoval.Paty zaměřila pohled na jeho ruku a pak se podívala i na jeho tvář. Necouvla, když k ní šel.“Dej mi ruku … neboj se,“ snažil se ji uklidnit i svým úsměvem.Paty k němu natáhla ruku.Bylo vidět, jak se celá chvěje. Když ji Max za ruku chytil, tak se mu najednou vrhla do náruče, a tak se k němu přitulila jak vyděšené dítě.“Klid … uklidni se … už jsi v bezpečí!“ konejšil ji ve své náruči. 
Daniel celou scénu pozoroval a byl v šoku. Uvědomil si, že tenhle stav způsobil Paty on. Netušil, jak je na tom psychicky. Neuměl si to ani představit.
“Já už nechci dělat, co nechci! Ne…” Zněla pořád vyděšeně.
„Neboj se, nebudeš, to nedovolím!“ objal ji Max ještě pevněji. Pak se podíval na Daniela a zamračil se. „Jsi spokojený?“
“Já… to… tohle jsem netušil.” Řekl zahanbeně.
„Netušil? Tobě prostě nestačilo její odmítnutí? Musel si ji dostat až do tohohle stavu, abys to pochopil?“
„Prostě jsem o ni nechtěl přijít! Ona je jedna z milionu!“
„Ano, v tom se výjimečně shodneme. Ale teď už bys měl jít a nechat ji na pokoji. Smířit se s tím, že už mezi vámi nikdy nic nebude!“
Daniel pochopil, že tohle nemá šanci vyhrát a už vůbec ne potom, co provedl – smutně se na Paty podíval. „Paty? Odpusť mi to, ano? Jsem idiot… jenže tě mám tak moc rád!“ Celou dobu se na ni tak díval a doufal, že bude reagovat.Patricia se stále tulila k Maxovi a skoro Daniela nevnímala.Daniel si tak povzdechl a dal se k odchodu. Paty najednou do ticha zamumlala něco jako ‚dobře’ale nebylo jí moc rozumět. Daniel se ještě na chvíli otočil, ale už bylo ticho.Nic dalšího neřekla. Smutně sklopil hlavu a dal se k odchodu, jako kdyby najednou i značně vystřízlivěl.

„Paty, odvedu tě zpátky do pokoje, ano? Musíš si odpočinout,“ říkal jí Max uklidňujícím hlasem, zatímco ji hladil po vlasech.Paty na to nic neřekla, ale odvést se nechala.Když vstoupili do jejího pokoje, Max ji uložil i do postele a přikryl. Jak ji přikrýval, tak ho najednou Paty chytila za ruku a zadívala se na něj.
„Paty?“
„Neopouštěj mě…“ Zašeptala.
„Neopustím! Zůstanu tady s tebou, pokud chceš.“
Paty zakývala mírně hlavou, ale bylo znát, že to je souhlas.Max si sedl na postel a chytil ji za ruku. „Spinkej a ničeho se neboj!“ něžně zašeptal.Paty zavřela oči a ruku mu stiskla, ne nijak silně, ale jako by ho za tu ruku chtěla stůj, co stůj držet, i kdyby usnula. Max ji pohladil po vlasech a zamilovaně se na ni díval, dokud neusnula. Její sevření se uvolnilo a zklidnil se jí dech…
„Tolik tě miluju! A udělám i nemožné, abych tě zbavil všech tvých strachů a udělal tě šťastnou! Přísahám!“ pronesl s láskou v očích.

###

Ben a Val trávili už druhý den v jednom malém penzionu. Benjamin se k ní choval velmi pozorně, protože chtěl napravit své chování a trochu i výčitky svědomí. Celé dopoledne se procházeli po místní krajině a odpoledne zahájili tím, že se ve svém pokoji pomilovali. Nyní leželi v objetí v posteli. Val vypadala velmi šťastně. „Ach, Bene, to bylo nádherné! Takové to nikdy nebylo!“ zasněně vzdychla. „Budeme asi muset jezdit někam pryč častěji.“
Ben se cítil znovu provinile, protože při milování s Valerií myslel celou dobu na Brendu.Nemohl ji dostat z hlavy. 
Políbil Val do vlasů. „Ano, to určitě můžeme. Hlavně když je teď plný dům…“ Zamračil se, když si vzpomněl na Maxe a Patricii.
„Jsem šťastná, miláčku!“ přitulila se k němu. „Cítila jsem při tom, že mě opravdu miluješ!“
Ben se po jejích slovech cítil ještě hůř. Val naštěstí neviděla, jak se tváří. 
„Ano, miláčku. Miluji tě.“ Pohladil ji po ruce a pousmál se. Val se k němu naklonila a začala ho líbat a Ben jí polibky opětoval. Po chvíli je ale vyrušilo zvonění Benova mobilu a on se ihned zvedl.
„Nezvedej to,“ znovu ho začala líbat a nechtěla ho pustit.
„Co když je to důležité?“
„Teď jsme důležití jen my dva!“ zamilovaně na něj hleděla.
„Zlato, nezlob se. Já to rychle vyřeším a pak se budu věnovat jen tobě!“ Políbil ji, vstal pro mobil a hovor přijal. „Ano, prosím?“
Val se naštvaně posadila a pozorovala ho.
„Cože? Ale jak je to možné?“ … „A co se dá dělat?“ … „Dobře… dobře. Tak já přijedu co nejdřív!“ Ukončil hovor, a tak provinile se na Val podíval.
„Kam chceš jet?“ mračila se.
„Volali mi z nemocnice…“
„Z nemocnice?“ zamračila se ještě víc. „A co ti řekli?“
„Stav Beatriz se zhoršil…“ Řekl opatrně, protože věděl, že ji to naštve.
„Jak zhoršil?“
„Já nevím, musím tam jet a zjistit, co se děje…“
Val se naštvala. Oblékla si župan a k Benovi přistoupila. „Proč tam musíš jet? Díky tvé přítomnosti se jí snad zázračně uleví?“ zvolala ironicky.
„Ty to prostě nechápeš, ale já…“ Najednou nevěděl, co má vlastně říct.
„Ano, nechápu. Oba nás chtěla zabít a ty se o ni přes to budeš starat do její poslední hodinky?“ zlobila se.
„Ano, budu! Vadí ti to?!“
„Vadí? Jestli mi to vadí? To se mě ptáš vážně?“ rozkřikla se.
„Slíbil jsem její matce, že se o ni postarám a to udělám.“
„Ale já chci, abys tady zůstal se mnou. Bylo nám tak hezky, tak proč to chceš takhle pokazit?“ zoufale křičela.
„A co chceš? Abych tady byl s tebou zatímco žena, co… že možná umírá!? Nevím, proč jsi tak sobecká!“ Mračil se. „A víš co? Nehodlám o tom s tebou diskutovat.“ Sebral se a začal se oblékat.
„Tak já jsem sobecká? To snad není ani pravda,“ rozčilovala se. „A co jsi to chtěl říct? Co si myslel tou ženou co …?“
„Prostě, že s ní mám nějakou minulost, a tak mi není jedno, jak to s ní dopadne…“
„Jasný, kdyby Ignacio Iturbe v tom ohni nezahynul a byl v nemocnici na přístrojích, tak by se Paty taky určitě zajímala, jak to s ním dopadne. Přece jenom taky s ním měla nějakou minulost,“ poznamenala ironicky.
„Ale prosím tě!“ Zašklebil se. „Tohle je něco úplně jiného a do těch dvou mi nic není, třeba by to přesně takhle bylo!“
Val tak nešťastně pokroutila hlavou. „Tak si teda běž, když je ona pro tebe důležitější než já!“ zakřičela.
„Valerie, tyhle citové výlevy na mě ani nezkoušej, protože tohle fakt poslouchat nehodlám!“ Zamračil se a byl už skoro oblečený.Dooblékl si tričko, vzal si klíče od auta a odešel z pokoje.
Valerie se zoufale rozplakala.

###

Paty seděla na posteli, kde si prohlížela rodinné album Moreirových, které jí půjčila Val. Aniž by to tušila, Max ji už nějakou dobu pozoroval u pootevřených dveří. Připadala mu stále tak bezbranná a on opět toužil potom sevřít ji v náručí a políbit ji jako včera. Po chvíli si uvědomil, že by ji asi takto sledovat neměl a chtěl odejít. Jenže v tu chvíli Paty zvedla hlavu od alba a všimla si ho. Max se zatvářil provinile, že ji tak sleduje. Už nemohl jen tak odejít, a tak vešel dovnitř. „Ehm, promiň, nechtěl jsem tě rušit…“ omluvil se jí.
„Nic se nestalo,“ pousmála se, „sedni si ke mně.“
Max jí úsměv opětoval a sedl si naproti ní.
„Val mi ty alba půjčila. Nevadí?“
„Ne, proč by mělo?“
Paty před sebou měla fotografie z oslavy Benových narozenin, a když otočila na další stránku, tak se oba zahleděli na fotografie z oslavy Maxových třicátých narozenin. Z té oslavy, která jim oběma změnila život. Bohužel tím nejhorším směrem. Oba se na sebe tak smutně podívali. „Asi bych ti měla něco vysvětlit,“ řekla vážně, „teď už mě snad budeš poslouchat.“
„Jestli jde o to, co se na té oslavě stalo, tak …“
„Ano, jde o to. A musíš znát pravdu! Prosím, Maxi, vyslechni mě!“
„Tak dobře,“ pokývl hlavou.
Paty se zhluboka nadechla a pomalu mu začala vše vysvětlovat. „To všechno, co se tam stalo, nebylo tak, jak to vypadalo. Ponížili mě a vykreslili mě tam jako děvku před tebou, tvou rodinou a tvými přáteli, ale já … jsem spala jen s jedním z těch všech!“
Max se zarazil. „A ti ostatní byli teda jako co?“
„Dva jsem znala z jednoho klubu. Ale nic nebylo! Zbytek jsem tehdy viděla poprvé. Vůbec nevím, co to bylo za lidi…“
„Takže, co se tam tehdy vlastně stalo? Co to mělo znamenat?“ nechápal Max.
„Ten, co to tehdy vedl …byl to kolega z bývalé práce. A oba jsme o ni přišli… tak trochu kvůli tomu, co se mezi námi stalo… pak mi pořád volal. Ale mně to bylo už vlastně jedno. Znovu jsem ho viděla až na tý oslavě. Vůbec nechápu, kde to zjistil. Ale pomstil se mi dokonale.“
„Takže to všechno, co tam říkal… byla lež?“
„Ano…“ kývla na souhlas. Max si oddechl, ale zároveň velmi zesmutněl. „Já tam tehdy opravdu přišla za tebou…“
„Když jsem tě tenkrát uviděl vcházet… vidím to jako dneska… byl jsem tak šťastný! Strašně jsem tě chtěl obejmout a políbit a všem svým přátelům a rodině jsem tě chtěl představit jako svou přítelkyni. Já vím, že by to znělo šíleně po tom všem, co se mezi námi tehdy stalo … ale moc jsem si to přál!“
Paty zesmutněla. „Já taky…“ přiznala mu. „Jenže místo toho si mě začal nenávidět a aby ses mi pomstil, tak ses vyspal s Margaritou!“ smutně vzdychla. Nebyla si jistá, jestli to opravdu tak bylo, ale tím, jak to řekla, to vlastně chtěla zjistit.
Max se trochu naštval a vším, co řekl, to jen potvrdil. „Co bys udělala na mém místě tehdy ty? Kdyby ses po té nejromantičtější noci, co jsi do té doby prožila, dozvěděla, že to byla všechno jen moje hra, že jsem se ti vlastně jen vysmál a ještě by ses musela dívat na seznam mých bývalých milenek?“
„Ne, Maxi, nezlob se, já jsem nechtěla, aby to znělo jako výčitka. Jsem si jistá, že bych udělala to samé,“ zesmutněla. „Jen jsem tehdy … po té noci … opravdu chtěla začít svůj život jinak … a o to víc to pak bolelo. Chtěla jsem nám dát šanci … i když jsem nevěděla, jak to může dopadnout. Ale i tak jsem nechtěla promarnit příležitost být jednou doopravdy šťastná. Proto jsem na tebe celou noc čekala a chtěla ti to vysvětlit.“
„Počkej… kdy? Ještě ten večer jsi na mě čekala?“ zvolal šokovaně.
„No… ano… ten večer jsem šla hned po té oslavě k tobě domů a čekala jsem na tebe…“
„Paty, kdybych to věděl …“ zhrozil se, ale vzápětí si uvědomil, že by ji stejně nevyslechl. A i kdyby ano, nevěřil by jí.
„Kdybys to věděl, nevěřil bys ani tomu, že jsem tam čekala… určitě by sis myslel, že jsem si užívala, kdo ví kde, s kdo ví kým… a já to vlastně i chápu…“
Max smutně sklopil hlavu. „Musela si hrozně trpět … a já se před tebou ještě pak schválně líbal s Margaritou,“ zvolal vyčítavě.
„Sice mi to rvalo srdce, ale i to bych udělala být na tvém místě,“ smutně přikývla. „No a potom co jsi odjel, bylo toho už fakt moc… a… tehdy jsem omdlela přímo u tvého domu…“
Max byl v šoku. „A já tě tam nechal!“ zoufale pokroutil hlavou. „Je mi to všechno líto!“
„To mně taky!“
„Paty, i přes to všechno … i když jsem tě nenáviděl, nemohl jsem na tebe zapomenout. I když jsi byla daleko ode mě, vlastně jsi byla pořád se mnou. Nemohl jsem tě dostat z hlavy … každý tvůj polibek … každý tvůj dotyk … tvou vůni … vryla ses mi pod kůži!“ toužebně vzdychl.
Paty se na Maxe dívala a cítila, jak jí z jeho slov prochází chvění celým tělem. Nedokázala tomu už déle odolávat, a když viděla Maxův výraz, jak se na ni dívá s nadějí a touhou v očích, zapomněla na celý svět. Přisunula se k němu a jejich rty se spojily. Prvních pár vteřin byl polibek velmi něžný, ale s každou další vteřinou se stával víc a víc vášnivý. Najednou oba na posteli klečeli. Max chytil Patricii do náručí a tiskl si ji k sobě. Oddávali se svým polibkům a oba cítili, jak touha mezi nimi roste, jak se vzájemně hladí. Nakonec to byl právě Max, kdo polibek ukončil. Znovu se setkaly jejich oči a oba oddechovali.
„Promiň,“ vydechl Max a pomalu Paty pustil.
„Promiň?“
„Nechal jsem se trochu unést…“
„To já políbila tebe…“
„Já vím, právě proto…“
„Tobě se to nelíbilo?“ zeptala se Paty trochu zmateně.
Max se tomu musel zasmát. „Proboha, Paty! Takovou otázku ani nemůžeš myslet vážně … jistě že líbilo…“ vzdálil se od ní ,… a ještě chvíli bychom pokračovali a asi bys brzo poznala jak moc se mi to líbilo …‘ pomyslel si a podíval se na Paty, která se jen nevinně uculovala.